Sbor dobrovolných hasičů Přibyslavice - od založení po současnost

Sbor dobrovolných hasičů v Přibyslavicích byl založen 20. června roku 1897. V těchto letech vznikaly hasičské sbory i v okolních obcích jako všeobecně prospěšné organizace zachraňující majetek spoluobčanů před požáry, jichž se tehdy vyskytovalo nadmíru. U zrodu hasičů v Přibyslavicích stál pan Karel Staněk a pan Ludvík Odehnal. Velký podíl na založení většiny okolních sborů, tedy i toho přibyslavického, měl náčelník velkobítešských hasičů bratr Jan Vorel, jehož sbor byl založen již o 25 let dříve a který také sbor vycvičil.

Když sbor dosáhl 18 členů, byly sepsány jeho první stanovy, které byly v září r. 1897 předány c. k. místodržitelství v Brně ke schválení. Byla to zároveň oficiální žádost o povolení nového sboru, pod kterou byli podepsáni Karel Staněk - starosta, František Oplatek, Antonín Štefan, Adolf Fišer - radní, Ludvík Odehnal, Josef Svoboda a Karel Hotárek. S velkým elánem se hasiči hned po založení pustili do práce: účastnili se různých slavnostních hasičských akcí ve Velké Bíteši, Níhově, Svatoslavi a Tasově. V zimním období pak hodně času věnovali speciálnímu školení a výcviku, aby co nejdříve byli schopni účinně bojovat s ničivým živlem - ohněm.

Již v roce svého založení byl sbor vybaven pracovními stejnokroji a o rok později také vycházkovými stejnokroji zhotovenými místním krejčím Janem Moudrým. Nadšení zakládajících hasičů dokazuje také fakt, že si uniformy platili z vlastních prostředků.

Pro svou obětavou práci a ušlechtilé poslání byli hasiči u veřejnosti velmi vážení, vždyť zasahovali při požárech nejen v místě svého vzniku, ale i v okolí. Sboru však stále chyběla větší finanční hotovost a podpora obce na zakoupení nové výkonnější stříkačky a stavby skladiště.

Důležitost hasičů a naléhavost řešení nízké akceschopnosti místního sboru se ukázaly při snad největším požáru v obci. Vypukl v pravé poledne dne 23. června roku 1909 v Otmarově u Krejčů ve stodole domu č. 1. K ohni přijelo 8 sousedních hasičských sborů a přes veškeré úsilí shořelo až do základů 8 stavení. Voda k ohni byla vedena přes zahrady až z místního rybníku. Po této ničivé události dostaly věci rychlejší spád.

V roce 1910 bylo započato s výstavbou nového skladiště v místě současné hasičské zbrojnice a na podzim téhož roku obec zakoupila novou ruční stříkačku taženou koňským spřežením od firmy Smejkal. 28. října  roku 1913 byla stavba skladu dokončena a slavnostně hasičům předána.

Záhy však přišly jiné starosti - schylovalo se k 1. světové válce. Od roku 1914 většina hasičů postupně narukovala na frontu. Zůstali pouze 2 členové, což znamenalo rozpad sboru na celých 5 let.

Po válce byla však činnost sboru opět obnovena: hasiči nadále pohotově zasahují při požárech, vzorně reprezentují obec při slavnostních příležitostech a po roce 1930 se zapojují také do kulturního života obce. Pořádají hasičské výlety, pouťové, plesové a jiné taneční zábavy a zejména v období okupace odehrají řadu úspěšných divadelních představení.

Po 2. světové válce, během níž byla činnost sboru omezena okupačními směrnicemi, byla zakoupena první motorová stříkačka PS 8 a sborový  život se mohl začít opět rozvíjet. Přibyslavičtí hasiči se účastní veřejných cvičení, z nichž si odnáší mnohá prvenství i ocenění, pamatuje se na omlazování sboru a přijímají se noví členové. Hlavním úkolem však zůstává pomoc při požárech a při různých živelných pohromách, dbá se prevenci, tedy odstraňování příčin vzniku požárů. Mimo jiné jsou členové sboru školeni pro pomoc bližním při úrazech vzniklých přímo při požáru i v každodenním životě.

Ve snaze pořídit si vycházkového stejnokroje se hlavním zdrojem příjmu sboru stal sběr železného šrotu, v menší míře pak výdělek  z pořádání kulturních akcí a zábav.  Postupem času bylo také pořízeno vozidlo Praga 150 a motorová stříkačka PS 16. O tuto techniku se starali bratři Karel Burian a Josef Kopáček. O několik let později se motorové agregáty vyměňují za nové vozidlo Tatra 805 a motorovou stříkačku PS 12.

Činnost sboru byla stále aktivní. Důkazem jsou zásahy při několika požárech v naší vesnici: v JZD hořel stoh slámy, v 60. letech požár vzplanul ve stodole u Hejtmánků, vyjíždělo se ke dvěma požárům v Radoškově a na konci minulého tisíciletí se hasila také hájenka na křižovatce ulic Radoškovská - Sokolská. Dále sbor zasahoval u lesních požárů, zvl. u požáru nedaleko benzínové pumpy u Motorestu, kterého se zúčastnilo několik požárních sborů z blízkého okolí.

Za dobu dlouhého trvání našeho sboru se ve funkci starosty vystřídali: Karel Staněk (zakládající člen), František Šrámek, Karel Sojka a Josef Kozel. Veliteli zásahové jednotky se postupem času stali: Ludvík Odehnal, Antonín Hotárek, Ladislav Doležal, Alois Tunkr, Jiří Burian a Tomáš Habán.

V současné době sbor čítá 41 členů. Funkci starosty vykonává Lubomír Kozel a velitelem je Aleš Antl. Sbor se účastní oslav a výročí s koňskou stříkačkou, která je stále v původním stavu. K této stříkačce jsme si pořídili nové uniformy po vzoru hasičských uniforem z počátku 20. století, které zaplatila firma Drahomír Tunkr s. r. o.

V roce 2006 byla započata rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice, obec zakoupila nové hadice a byla provedena rekonstrukce motorové stříkačky. Obec ze svých prostředků také uvolnila 25 tisíc Kč na koupi vycházkových hasičských uniforem.

V poslední době hasiči pomáhali obci stavbou zastřešení v areálu tenisového kurtu, pořádají taneční zábavy i vánoční zabíjačku.

Důkazem obnoveného zájmu o hasičskou činnost je vytvoření mladšího družstva, jehož 9 členů vede Vítězslav Božek ml. a které se již v minulém roce zúčastnilo prvního závodu. Jejich hasičské dovednosti, které zdokonalují každý čtvrtek v 17 hodin na hřišti v Otmarově, lze vidět na nejbližších závodech v Říčanech (18. 4.) a Újezdu u Rosic (26. 4.). Informace o závodním družstvu i plánovaných akcích najdete na jejich facebookovém profilu Hasiči Přibyslavice.

Novinkou v činnosti hasičského sboru je založení přípravky SDH, jejímiž členy se mohou stát děti od 6 let. Již 11 přibyslavických dětí trénuje pod taktovkou Petra Blahy každou sobotu od 10 hodin opět na otmarovském hřišti. Ani ženy či dívky nechtějí hasiči pominout. V případě dostatečného zájmu se uvažuje také o vytvoření ženského či smíšeného družstva.

Je povzbudivé pozorovat, jak stárnoucí generace SDH Přibyslavice konečně nachází své pokračovatele. Snad jejich zájem přetrvá a povede místní sbor k mnoha dalším kulatým výročím.

Lubomír Kozel, starosta SDH Přibyslavice

 

Fotogalerie

  • 120. výročí SDH Přibyslavice 2017