INFORMACE PRO VEŘEJNOST K NÁKAZE PTAČÍ CHŘIPKY (AVIÁRNÍ INFLUENZY)

5. 1. 2017

Vysoce patogenní ptačí chřipka se šíří Evropou. V České republice byl po téměř deseti letech také potvrzen její výskyt, a to nejen u nalezených uhynulých volně žijících ptáků, ale také v chovech drůbeže. Je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventivních opatření v chovech drůbeže.

Informace k 5.1. 2017 13.30

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky (volně žijící ptáky, drůbež, slepice, krůty, kachny a husy). Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Živočišné produkty z drůbeže z území ČR jsou bezpečné, protože jsou pod stálým veterinárním dozorem. Z infikovaných hospodářství nebyl uskutečněn žádný přesun živočišných produktů ani zvířat, jednalo se o drobnochovy s využitím produktů pro vlastní spotřebu.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:

  • chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
  • poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,
  • dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
  • informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků místně příslušnou veterinární správu,
  • zabránit domácím mazlíčkům (psům, kočkám apod.) v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky 

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem,
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky,
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem,
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci,
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany),
  • pokud je to možné a vhodné využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce,
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků,
  • oznámit zvýšený úhyn, onemocnění nebo změnu chování ptáků veterináři,
  • nekrmit zvířata masem uhynulých ptáků
  • nezpracovávat nemocnou drůbež.

Podrobné informace o ptačí chřipce i aktuality k situaci najdete na stránkách Státní veterinární správy, popřípadě se obraťte s dotazem přímo na Státní veterinární správu prostřednictvím kontaktního formuláře.